Proč spěcháme?

7. june 2015 at 9:30 | Barlie |  Underground
time to start something new | via TumblrŠtve mě dnešní uspěchaná doba. Předtím jsem to neřešila, protože jsem si poklidně žila na svém písečku a celé dny nic nedělala.

Jakmile jsem se přesunula do Prahy a ještě na gympl (což se rovná zabiják času) najednou mám pocit, že moje dny jsou jak film, který někdo pustil mnohem rychleji. Připomnělo mi to scénu, kdy jsem přišla do obýváku a táta měl zapnutý film zrychleně a napjatě ho sledoval. Tak jsem se ho zeptala "proč se na ten film díváš takhle?" a on "no je to tak rychlejší" (dělal si pochopitelně srandu, hledal jednu scénu).

A ikdyž jde o naprostou kravinu, mohla bych to nafouknout do obří metafory, která by naprosto perfektně seděla na život. (A protože jsem praštěná, tak to skutečně udělám.)


Život je jakoby někdo kliknul na dvojitou šipku a jel to hrozně rychle. A proč vlastně? Hledáme snad ten jeden úsek, jako to dělal můj táta u toho filmu?
Jenže zastavíme se někdy? Možná ano. Možná přijde nějaká chvíle, kdy si jen řekneme "proč jsem to sakra celý ty roky dělal?" všechno zahodíme a půjdeme pást krávy na louku. Co já vím.

Podle mě ano. Hledáme ten moment. Já nevím, jak vy, ale já tak nějak podvědomě čekám na převratnou změnu. Odkládám věci, až "budu mít čas/chuť/náladu" a mezitím vlastně dělám...já ani nevím co.
Dnešní doba nás tlačí na nejlepší výkon. Tlačí na nás abychom došli, co nejdál. Ale co pak má každý v krvi být vysoce postaveným manažerem?
Power
Může za to doba, jistě. Hlavně v tom, že máme spoustu možností. Máme svobodu, demokracii a další dobře znějící slova. Což znamená, že máme "největší dár" v dějinách lidstva, můžeme si dělat, co chceme (v rámci možností). Ale je to skutečně dar, když nejsme schopni se rozhodnout, co dělat a běháme za vším a nakonec z toho vznikne jedno velké nic?
V tom to je. Lidé mají na výběr vše a vzhledem k tomu, že jsme chamtiví chceme toho udělat co nejvíc.

Ale my toho nepotřebuje stihnout, co nejvíc. My bychom měli dělat něco pro sebe. A taky pro ty ostatní. Proč na nás ta doba tlačí být, co nejlepší? Proč prostě nemůžeme jen tak být? Dělat to, co nás baví a v čem jsme dobrý a brát ohled na ostatní?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Slečna bez tváře Slečna bez tváře | Web | 7. june 2015 at 13:36 | React

Mně by se hrozně líbilo, kdyby jsme před smrtí všichni viděli náš celý život jako zrychlený film.
Hrozně mě štve, jak se teď všechno točí hlavně kolem těch peněz. Nikdo pak nemá čas žít. A pak samozřejmě máme mobily a další věcičky

2 Peggie Peggie | Web | 7. june 2015 at 14:14 | React

Super článek. Já se vždy zamýšlím nad touto otázkou, když vidím někoho, jak spěchá na tramvaj. Vždy si říkám, proč, když za chvilku jede další..

3 Kelíns Kelíns | Email | Web | 7. june 2015 at 17:51 | React

Páni, tohle jsi fakt dobře vystihla. To přirovnání k zrychlenému film a čekání na oblíbenou scénu mě úplně odrovnalo.
Všichni jen čekáme až něco přijde, až to bude lepší a náš život dostane smysl a teprve potom si myslíme, že začneme žít. Ale co když celý život jen pročekáme? :(

4 Michaela Michaela | Web | 7. june 2015 at 20:48 | React

Dnešní doba je hrozná, přijde mi, že není nic důležitějšího než mít vysoké postavení, samozřejmě kupu peněz a vypadat všude dobře. Je to šílené, kladu si stále stejné otázky jako Ty, škoda jen že nikdy nedostane dost dostačující odpověď, no jo co naděláme.

Stejně by všechno bylo jiný (hlavně lepší) bez té moderní techniky a toho všeho nového. Myslím, že lidi v době kdy nebyl internet se stejně měli nejlíp.

Nejhorší asi je, když pro sebe člověk neudělá vůbec nic a jen prostě čeká a čeká.. Pak zjistí, že nedokázala vůbec nic. Nic si neužil a všechno promeškal. Je to škoda. Měli by jsme si užívat každého dne :) Opravdu krásně napsaný článek ♥

5 Elis Elis | Web | 9. june 2015 at 0:07 | React

Dnes je blázinec, sice nevím jak to vypadalo kdysi, ale to jak se lidi pořád někam ženou a jeden nemá na druhého čas, druzí lidé jsou jim lhostejní, se mě vůbec nelíbí...

6 Mais Mais | Web | 9. june 2015 at 11:26 | React

Nevím, kolik lidí ještě dneska někam spěchá, protože všude čtu a poslouchám jenom stížnosti na uspěchanou dobu a jak je všem vlastně jedno, že jim třeba 'ujede autobus, když jede další za pár minut', tak kdo vlastně spěchá? Já ne a lidi kolem mě mi tvrdí, že oni také ne. Možná naše generace už nespěchá a vidíme jen tu starší generaci, jak za něčím běží a nechápeme ji. Možná je to jen ta tradiční generation gap a akorát se to moc zveličuje, abychom se měli čím trápit.

7 Artis Artis | Web | 9. june 2015 at 17:00 | React

Myšlenky posledního odstavce mě opravdu zaujaly. Jsou pravdivé - běháme od ničeho k ničemu. Máme všechno, ale vlastně nemáme nic.

8 Infinity Infinity | Web | 9. june 2015 at 18:50 | React

Já tvoje články vždycky milovala. Tohle je tak úžasné zamyšlení! Přijde mi, jako kdybych to napsala já.

9 Lay Lay | Web | 9. june 2015 at 19:47 | React

Souhlasím. Všichni někam spěchají, někdy se cítím jako důchodce se svými hláškami typu "to to ale letí" ale je fakt, že ono to vážně letí. Někdy je opravdu načase se zastavit a zpomalit....
Moc hezký článek k zamyšlení... :))

10 barlie barlie | Web | 9. june 2015 at 22:34 | React

[6]: To ne, mě tohle vážně vadí a vztahuju to přímo na sebe, nestíhám, naprosto.

Jinak děkuji všem za pochvaly a komentáře, moc si toho vážím :))

11 Rogue Rogue | Web | 13. june 2015 at 15:37 | React

Skvělý článek. Často spěcháme a vlastně nevíme kam... Za čím se to ženeme?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement