Jak být nesmrtelný snadno a rychle

11. april 2015 at 12:50 | Barlie |  Underground
Na internetu najdete nespočet všemožných návodů na různé věci, jako jak sbalit kdejakou celebritu, jak se stát slavným a bohatým apod.
Ale nesrmtelným?
Neznám moc lidí, kteří by řekli, že chtějí žít napořád. Nevím, jestli mluví pravdu, ale většina lidí chce aspoň žít hodně dlouho. Ale to samozřejmě nijak neovlivníte. Jednou prostě pravděpodobně umřete a bude konec.
Ale jsou lidi, kteří jsou sice dávno mrtví, ale stále se o nich mluví a stále se na ně myslí. A jsou
to prostě klasici, někdo koho známe pořád ikdyž už je dlouho mrtvý.
Dovedete si to představit, že si jen tak napíšete knihu, kterou pak čtou další a další generace? Myslíte, že to věděl ten člověk, když to psal? Myslíte, že když John Lennon s Paulem McCartneym psali své první písničky tušili, že si je lidi i po padesáti letech budou stále pouštět? Věděl to Shakespeare když psal svoje knihy? Myslím, že ne.


Musí to mít na lidi ohromný vliv. Sice nemám ráda Shakespeara (tady článek) tak jeho dílo je po několik set let stále omýlané. Pořád ho lidi čtou, pořád se o něm učí, pořád se hraje. Nedělá právě tohle člověka nesmrtelného?
Někde jsem četla, že dokud se na mrtvého člověka vzpomíná stále ještě žije. A že člověk skutečně zemře, až když umře poslední člověk, který si ho pamatuje.
Uvědomujeme si, že tím když si přečteme několik set let starou knihu, tak je to něco neuvěřitelného?
Protože ten člověk nám stále předává své myšlenky a názory, jak by to mohl dělat normálně žijící člověk.
Napadlo vás někdy přemýšlet nad tím, jak něco stane "klasikou"?
Protože na začátku to byla pouze jen další kniha/album/film a pak se to stane najednou legenda a pak klasika, kterou znají lidé po letech či staletích.
Co z klasiky ať už hudby/filmu/knihy máte rádi vy?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 ivannax ivannax | 11. april 2015 at 14:23 | React

Pri čítaní tvojho článku ma napadla pesnička I Was Here od Beyoncé. Je to pesnička, ktorú môžem počúvať kdekoľvek, ale vždy pri nej vypnem a zamyslím sa nad ňou. "Leave something to remember, so they won't forget."

2 Elis Elis | Web | 11. april 2015 at 16:14 | React

Krásný článek a pravdivý, asi nikdo z těch jejichž knihy se stále čtou netušil, co stvořil a že se jeho dílo stane nesmrtelným a on s ním...

3 Mais Mais | 11. april 2015 at 18:38 | React

Tohle je neskutečně pravdivý :) Já si k tomu ještě od určité doby představuju, že pokud se někdo reinkarnoval znovu do podoby člověka a narazil na své minulé dílo, musí cítit hrozné souznění, jako by se znovu našel a to musí být pro duši taky nádhera.

4 Večerda Večerda | Web | 11. april 2015 at 22:03 | React

„...náš hrdina se chtěl stát nesmrtelným jednoduše tak, že neumře...“ ;) Ano, lidé přetrvávají ve svých dílech – každopádně chudáci pekaři. ;) Pěkný článek.

5 Kelíns Kelíns | Email | Web | 12. april 2015 at 8:38 | React

Napadá mě jeden citát: Lidé chtějí žít navěky přitom nevědí co mají dělat dneska odpoledne.
A s tím dílem to je pravda. Ale to samé platí i o panovníchích jako Karel IV, Marie Terezie a podobně.

6 neweresth neweresth | Web | 12. april 2015 at 9:55 | React

Heh, mnohdy se prostě všechno stane až po smrti, někdo přijde s nápadem - jo tak to je boží, budem to oslavovat. Heh, máš pravdu, Shakespeara jsem prostě nečetla, jelikož se to pořád a pořád vnucuje a podsunuje, nic moc pro mě. ^^

7 paja-writes paja-writes | Web | 12. april 2015 at 11:02 | React

No jo no, žít na věky bych tedy nechtěla.
Tak třeba, co bude po smrti? Třeba něco lepšího, kdo ví?
Nee, žít věčně, nee...

8 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 12. april 2015 at 12:03 | React

Tak tohle je opravdu na zamyšlení. Hodně pěkně jsi to napsala, že nemám slov :-)
Tohle mi přijde spíše důležitější  lepší, než návody, jak někoho sbalit..
Na tom je opravdu něco dost zajímavého. Lidi si hrají na něco, co nejsou. Místo toho, aby si hráli na někoho, kým ve skutečnosti jsou. Možná bychom se potom dokázali zapsat do dějin. :-) I když ono v této době je těžké dostat se do žebříčku popularity v něčem jako je skládání básní atd..jelikož polovina světa se zabývá pouze krásou, popřípadě hlasem. Je to sice těžké, ale né nemožné. Lidé málo oceňují, to je ten problém. :-)

9 Dreamer Dreamer | Web | 12. april 2015 at 12:17 | React

Chtěl bych napsat nějakou knihu, ale hlavně bych chtěl udělat něco, kvůli čemu by si mě lidé pamatovali. Je to opravdu kouzelné, že ti lidé pořád žijí, protože o nich pořád mluvíme atd.

10 Artis Artis | Web | 12. april 2015 at 12:42 | React

Tohle je opravdu hezký článek, bohužel můžeme mluvit o takových lidech jen co se týče v umění či v bojích. Asi těžko budeme neustále překousávat myšlenky místní prodavačky z Hrušky. Ale každý máme svůj osud a někteří jsou předurčení býti nesmrtelní.

11 Ela Ela | Web | 13. april 2015 at 16:36 | React

Člověk zemře dvakrát - jednou když mu dotluče srdce a podruhé, když je jeho jméno vysloveno naposled. Už nevím, kdy jsem tohle slyšela, ale pořád s tím naprosto souhlasím.
Já osobně bych rozhodě nechtěla žít věčně - vidět své blízké umírat. Ale stát se nesmrtelnou tím, že si lidé budou pamatovat něco velkého, čeho jsem dokázala, proč ne?

12 Kabzu Kabzu | 14. april 2015 at 20:39 | React

one direction
(ily)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement