November 2014

Série skončila

25. november 2014 at 20:16 | Barlie |  Books
Dneska jsem dočetla Hru o trůny - respektive všechny zatím napsané díly (i když další díl se blíží závratnu rychlostí) a cítím se zvláštně. Cítím se stejně jako když jsem dočetla Harryho Pottera a Eragona.
Pro někoho, kdo není knihomol je to asi trochu nepochopitelný, takže rozvinu svou teorii.
Když vážně hodně dlouho čtete nějakou sérii knih, která vás skutečně baví a ona pak skončí, je to divný. Najednou sedíte na gauči a uvědomíte si, že je prostě konec.*-*
Kolik času jste strávili hledáním dalších dílů, kolik volných dnů a nocí jste strávili u této knihy a kolikrát jste debatovali o tom, jak to asi skončí.
Najednou ale přečtete poslední větu a víte, že pokračování už nikdy nebude a tímhle to všechno končí a vy se nedozvíte, co bude s postavami dá.
Dodneška si občas vzpomenu na Harryho Pottera, že bych chtěla nějakej osmej díl, dodatek či prostě cokoliv, jen abych se na chvíli mohla vrátit do toho světa znovu.
Jakmile zavřete knihu, končí s tím i celý jeden svět, kde jste strávili tolik času. Najednou je pryč a nic víc nebude.
A i když vlastně chcete ty knihy dočíst, vždycky si na konci uvědomíte, že chcete aby trvali už napořád a byly pořád nové díly.
A myslím, že přesně takhle se pozná dobrý spisovatel. Chcete aby psal nějakou nekonečnou sérii a vy až dokonce života mohli strávit nad touhle knihou.
Zažili jste něco podobného s nějakou knihou?

Změna

21. november 2014 at 19:17 | Barlie |  Underground
V nějaké chvíli přijde zlom, kdy se najednou z dítěte začíná stávat někdo, kdo jednoho dne snad bude dospělý. Myslím, že něco podobného se začlo dít mě.
Nikdy bych nikomu nevěřila, že jen změna školy může s člověkem udělat tolik. Faktem je, že střední škola v jiném městě mi snad zatím změnila pohled snad na všechny (ne)možné věci.
Nemůže za tom ovšem jen ona. Po kompletní změně jsem toužila už skutečně dlouho, jenže když vídáte každý den stejné lidi a vše je už přesně dané, nemůžete se jen tak změnit.
Takže jsem sem se dostala. Jako každá velká a důležitá věc, co se vám kdy stane, vždycky se torainy sunday evenings | via Tumblr stane díky těm nejmenším náhodám a banálním situacím, které byste ani nepředpokládaly, že vám mohou změnit život.
Přesto se to stane.
Můžete si to všechno hezky naplánovat, ale pak přijde jedna hloupá věta a celé vaše plány se zbortí. Jasně,každý by měl mít představu, kam míří, ale měl by vědět, že to stejně nikdy takhle nevyjde.
Čím víc nad tím vším přemýšlím, tím víc si uvědomuju, že život a ne jenom život, ale úplně všechno vytváří maličkosti. Nikdy to nejsou nějaké velké a podstatné velké věci, protože je to všechno v těch náhodných větách, setkáních a věcí. Nekoukejte se po velkých a nápadných věcech, když se nad tím zamyslíte, malé detaily dělají vždycky nejvíc.
A vy nemůžete nijak ovlivnit a ani předpovědět, co bude důležité a co ne. Takže to prostě berte jak to je. Pokud se vám naskytne příležitost udělejte to. To nejhorší, co se může stát je jen to, že to nevyjde. A to už se prostě někdy stává.